SETKÁNÍ ČESKÝCH ŠKOL V NĚMECKU


V sobotu 25. března jsme se s kolegyní zúčastnily první pedagogické konference českých škol v Německu, na níž jsme zastupovaly naši školu Hezky česky ve Stuttgartu.

To v překladu znamená, že jsme na konzulátu spořádaly talíř obložených chlebů a příjemně si přitom popovídaly s krajankami, které po nocích místo spánku též připravují víkendové vyučování.

Pár věcí mě tam nad těmi chlebíčky napadlo. Třeba to, že učit děti žijící v zahraničí češtinu s sebou nevyhnutelně přináší několik odstrašujících životních změn:

  1. Místo pátečního vysedávání na baru začnete v absolutní sociální izolaci stříhat padělky českých bankovek, abyste si druhý den mohli hrát s prvňáky „na obchod“.

  2. Co jste v minulosti utráceli za boty/kafe/parfémy, to najednou měsíc co měsíc utopíte v barvě do tiskárny.

  3. Česko-německou hranici se vám už nikdy, ale opravdu nikdy nepodaří překročit bez několika kilogramů dětských knížek na zádech.

  4. Sobotní líné snídaně v posteli se stanou fantasy příhodou z jiného světa, která se vám už jen tak nestane.

  5. Při sexu se vám začne honit hlavou, jak žákům vysvětlit předpony s-, z-, vz-, aniž by se ke konci hodiny hromadně zřekli české národnosti.

Jenomže… I když se při opravování neskutečně zpackaných diktátů pravidelně litujete a sami sebe se ptáte, proč si to proboha děláte, proč že si radši nekoupíte ty boty a nesednete si v nich na bar, tak v sobotu ráno stejně zase vstanete na šestou a – pozor – s nadšením vyrazíte zpívat s těmi mladšími Kalamajku mik, mik, mik. Proč? Protože to má smysl. Protože je vám – jakkoliv to zní pateticky – ctí, že můžete pracovat se všemi těmi úžasnými dětmi, které staví mosty. Protože jen díky těmhle dětem – třináct let po skončení vlastní povinné školní docházky – konečně víte, jak správně zavěsit vlajku. Protože se vám s jejich pomocí ukazuje váš vlastní rodný jazyk z úplně nové perspektivy. A protože je vám s nimi prostě dobře.

… No a jak tak sedíte na tom konzulátě v Mnichově a cpete se těmi chlebíčky, tak vidíte, že je vás víc a že ty zpropadené předpony s-, z-, vz- straší nejenom u vás ve Stuttgartu, ale i v dalších německých městech. Že se všude potýkáte s podobnými problémy, ale že si s nimi dovedete poradit.

Takže bych tímto ráda poděkovala organizátorům i účastníkům setkání za skvělé odborné referáty a za to, že se mi postarali o nejhezčí sobotu uplynulého měsíce, a těším se na další rok!

Foto: Česká škola bez hranic, z. s. s.
Series Navigation<< MÁ SKVĚLÁ SESTRA FOTOGRAFKATIP NA KNIHU ANEB SPOR O LÁSKU V DOBĚ GLOBÁLNÍCH KLIMATICKÝCH ZMĚN >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *